Zimní romantika na Grůni a Bílém Kříži v Beskydech

Cestování po Česku, Horská turistika, Jednodenní

Zimní romantika na Grůni a Bílém Kříži v Beskydech

Čvc 1, 2016 1784 0 0

Když jsme přijížděli do Bílé, hlásil palubní počítač teplotu -12,5 °C a nebe nad námi bylo azurově modré. Něco mi říkalo, že tento Silvestrovský výlet (být na Silvestra celý den venku je naše tradice) bude výjimečný. A taky, že byl! Pojďte se podívat na trasu z Bílé, přes Grůň a Bílý Kříž a po Slovenské hranici zpět.

Náročnost:	malá-střední
Délka trasy:	cca 24,7 km
Převýšení:	cca 1023 m
Časová náročnost:	výlet na celý den
Návrh trasy na Mapy.cz:	https://mapy.cz/s/Prw4

Bezplatné parkoviště v Bílé je ideálním výchozím místem. V mrazu nám chvíli trvalo, než jsme se patřičně zahřáli a dostali na ideální provozní teplotu. Cesta k prvnímu rozcestí jde více méně po rovince a stoupáme až z rozcestí Staré Hamry - Černá. Cesta jde příjemně do kopce kolem místního stavení. Od něj se k nám blížil svižným tempem neupoutaný vlčák, naštěstí po zjištění, že pro něj nepředstavujeme hrozbu nás jen kousek doprovodil s přátelským výrazem.

Díky čerstvému sněhu a poctivému mrazu nás ani nemrzelo, že nestihneme Silvestrovskou klasiku - Mrazíka, jako v něm jsme si totiž připadali většinu dne.

Z Grůně pokračujeme kolem místního krásného dřevěného kostela po hřebenu, po němž se vine asfaltová cesta. Vlevo se otevírají výhledy na Lysou Horu či Trávný, vpravo při troše štěstí zahlédnete Slovenské hory (hlavně Malou Fatru). No a přímo před sebou Bílý Kříž - viditelná je hlavně krémově zbarvená budova bývalého místního hotelu. Dnes jsou z něj apartmány k pronájmu. Stavba svými přísně pravoúhlými liniemi bohužel příliš nezapadá do okolní krajiny. I proto ji nepřehlédnete.

Hřebenová trasa z Grůně na Bílý Kříž je velmi oblíbená - ono není divu - okolí je krásné a trasa sama není vůbec náročná. Mnoho lidí se však bohužel nezmůže na víc, než Grůń-Bílý Kříž a zpět. To mi přijde trochu škoda. Grůň je krásný, ale v létě je to tak trochu místní Václavák. Vždyť se dá pokračovat i za Bílý Kříž směrem Malý Polom, nebo dokonce z Grůně zvládnout Lysou Horu a zpět přes Bílý Kříž. Možností je mnoho. Vraťme se však zpět k naší trase.

Na Bílém Kříži sice stojí mimo jiné chata s hospodou, přesto však doporučujeme vzít si jídlo vlastní :) A to i v zimě. On komentář kolemjdoucího, že "to bylo to nejhorší, co jsem v životě jedl" ve vás příliš chuti navštívit místní hospodu nenechá. A navíc, vlastní svačina, při které vám pomalu omrzají konečky prstů, to je romantika...

Jistě stojí za to odbočit také kousek po červené trase a podívat se na samotný Bílý Kříž, podle kterého se celé místo jmenuje. Stojí kousek za šílenou stavbou bývalého hotelu, dnes apartmánového domu.

Dále pokračujeme také po červené, nikoliv však směr Malý Polom, ale kolem vrchu Sul'ov a dále. Trochu nečekaně při sestupu zde narazíte na celkem vysoký skalní "útes" a otevře se vám opět výhled na Lysou horu.

Cesta od Bílého Kříže a vrchu Sul'ov je příjemná a dobřé schůdná i zimě (není-li příliš sněhu). Kopečky zde nejsou nikterak vysoké a les střídají louky a mítiny. Mimochodem, místní kopečky a usedlosti mají celkem zajímavé názvy - procházíte kolem Zadků, kousek dál mýjíte vrch Čudácka, kdybychom po červené pokračovali dále, dostaneme se až na Bobek.

My však dále nepokračujeme a s červenou stezkou se loučíme ve vesničce stylově pojmenované Konečná (i přesto tady cesta nekončí, jen pokračuje na Slovensko). Odtud zvolíme modrou trasu, abychom zavítali také do údolí Černé Ostravice. I když lze pokračovat po červené až na Bobek a odtud sejít do Bílé.

U rozcestníku Údolí Černé si přečteme báseň o místní říčce a můžeme pokračovat dále po zelené - do Bílé už to není daleko. Šlapeme již sice po asfaltu, ale příjemně šumící Černá Ostravice narušuje monotónnost zbývající části cesty.

Zelená stezka ústí na silnici, která vede právě na Konečou a dále na Slovensko. Jakýsi mladík nám zde zastavuje a ptá se, jestli nechceme svézt - je už sice skoro tma, ale i tak nás tato nabídka překvapila. Raději ji nevyužíváme a zbývající část cesty jdeme po svých.

Bílá se blíží a s ní také hluk sněžných děl a vzrůstající Silvestrovské nálady. Nezbývá, než se s Beskydy rozloučit a užít si nádhernou Silvestrovkou noc!