Bayerischer Wald, Lusen, výlet první

Článek z dovolené v Bavorském lese. Přečtěte si i úvodní článek - 7 důvodů proč jet do Bavorského lesa.

První den jsme se rozhodli cestovat pouze po svých, možná to bylo tím, že jsme se ještě neprobrali haldou materiálů od paní domácí, a tudíž nenaplánovali trasu Igelbus - „zdarmabus“, ale nebylo to na škodu! Z naší ubytovací vesničky byl totiž přímo výhled na jeden z nejvyšších vrcholů německé strany Šumavy, čímž mám na mysli nádherně kamenitý vrchol Luzný (1373 m).

 Náročnost:střední
 Délka trasy:cca 27,8 km
 Převýšení celkem:cca 1.200 m
 Časová náročnost:na celý den

PDF s návrhem trasy

Sankt Oswald - Lusen a zpět - mapa s trasou ke stažení a vytisknutí zdarma
Značka Fichte vyprovázející nás ze Sankt Oswaldu.  Má to značení něco do sebe, to se musí nechat.
Značka Fichte vyprovázející nás ze Sankt Oswaldu. Má to značení něco do sebe, to se musí nechat.

Návrh trasy, značení a autobusy zdarma

Přináším Vám nákres trasy, kterou jsme absolvovali, včetně drobného zasvěcení do německého značení tras. Aneb navrhnutou cestu značí rostlinami či stromy, uzavřené (byť kraťoučké) okruhy zas zvířectvem (nutno dodat, že místním, které povětšinou najdete v Nationalparkzentru Lusen, ale o tom zase jindy). Samozřejmě si ji můžete jakkoli modifikovat, s čímž Vám možná pomůže odkaz na brožurku, která se nám na místě dostala do rukou (ježek v tmavém poli značí zastávky oněch autobusů).

Martinsklause. Tohle jezero byla ochutnávka ze dnů dalších, aneb nabyli jsme dojmu, že žádny okruh se neobejde bez svého jezera.
Martinsklause. Tohle jezero byla ochutnávka ze dnů dalších, aneb nabyli jsme dojmu, že žádny okruh se neobejde bez svého jezera.

Od Sankt Oswaldu ke skleněné arše

Vycházeli jsme v ranních hodinách ze Sankt Oswaldu, směrem k Martinsklause. Drželi jsme se stezek s označením Fichte a narazili jsme na první lesní plody, maliny a ostružinky, tak akorát za škraň:)). U mostu přes Kleine Ohe, Fredenbrücke, nás překvapilo, že už je tam zaplněné drobné parkoviště. Takže je vskutku spousta alternativ, ale nevázat se na auto a zajít si okruh je někdy fakt paráda. U jezera jsme se pokochali a pokračovali magistrálou Ranne přes nádhernou mohutnou skleněnou archu Glasarche směrem k vrcholu Lusen.

Toť slavné Glasarche. Vyfotit to bez lidu byl docela zážitek.
Toť slavné Glasarche. Vyfotit to bez lidu byl docela zážitek.

Největší borůvky a strmě k vrcholu Lusen

Ovšem cestou na horu naši pozornost notně zaujaly ty největší borůvky, co jsme kdy viděli (prozatím). Schválně, komu taky naskočila při borůvkách asociace – antioxidanty…? ( „Wait. I’m a little concerned. Blueberries are rich in antioxidants“. “So, with all those antioxidants, what if I run out of oxidants?“). Nicméně jsme po občerstvovací pauze a s vyhlídkou pozdějších občerstvovacích pauz pokračovali rovnou za nosem na vrchol, mírumilovné klikatění se tentokrát nekonalo, jakýpak copak. Štěrk přešel v kameny, balvany, ale mělo to atmošku. Nahoře ještě větší, o tom žádná… Rozhled na všechny strany, vítr ze všech stran a fotky všeho a všech.

A radostný pohled dolů z Luzného!
A radostný pohled dolů z Luzného!

Prodlužení k vrcholku Hohlstein

Když nás moc ofouklo, mířili jsme po kapradině dolů, ale rozhodli jsme se pro mírné prodloužení trasy k nedalekému vrcholku Hohlstein, tudíž jsme si trošku zašli, ale bylo to zas trochu jiné. Jednalo se o takovou drobnou skalku s výhledem, ukrytou v lesíku nad moc sympatickou osluněnou loukou Tummelplatz.

Moře mechových kamenů, dřevěný rozcestník s botanickými nákresy v němčině (některý kytky nedávám ani česky), vítr a takový ten dobrý pocit nahoře.
Lusen: Moře mechových kamenů, dřevěný rozcestník s botanickými nákresy v němčině (některý kytky nedávám ani česky), vítr a takový ten dobrý pocit nahoře.

Přes Nationalparkzentrum Lusen zpět do Sankt Oswaldu

Z této zacházky jsme se po Arnice opět napojili na kapradinu mířící ke vstupu do Nationalparkzentra Lusen, což je taková obdoba zoo, s tím rozdílem, že je zdarma, velice rozlehlá, nadohled od Stezky v oblacích a nachází se v ní pouze místně žijící zvířata. Naše trasa pak zčásti procházela tímto parkem, takže jsme se hned ocitli ve větší společnosti. Ta ovšem zůstala v parku a my po napojení na Medvědí pracičku zamířili k našemu výchozímu Smrčku, který nás dovedl zpátky do Sankt-Oswaldu.

Tummelplatz cestou na Hohlstein.
Tummelplatz cestou na Hohlstein.

PDF s návrhem trasy

Sankt Oswald - Lusen a zpět - mapa s trasou ke stažení a vytisknutí zdarma

Všechny fotky z výletu na Lusen na Flickru 2NACESTÁCH.cz

Bavorský les - Lusen ze Sankt Oswaldu

Autor článku
Lenka Ministrová

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *