Jedete přes Žilinu? Stavte se na hradě Strečno!

Jedna z možných tras do Roháčů vede přes Žilinu a dále směr Terchová a Zázrivá. V obci Varín kousek za Žilinou se však můžete nechat zlákat ukazatelem odkazujícím na nedaleký hrad Strečno. Po úzké silničce se dostanete až do obce Nezbudská Lúčka, kde u břehu Váhu můžete zdarma zaparkovat na štěrkovém parkovišti. To se již nad vámi ční zřícenina hradu Strečno – stačí přejít ocelový most na druhou stranu Váhu a jako malou přípravu na Roháče si vyšlápnout malý kopeček, na kterém hrad stojí.

Roháče #1 - Pálenica, Brestová, Zverovka

Pokud se ubytujete v Zuberci a nechcete hned první den zajíždět autem blíže hlavním stezkám Roháčů, můžete se rozchodit na trase směrem sedlo Pálenica (mapa s návrhem trasy níže). Žlutou trasu ze Zuberce jsme zvolili první den i my, netušíc, že nás čeká test psychické i fyzické odolnosti hned první den.

Na rozcestí kousek za Zubercem, kde se stezka odpojuje od lesní cesty a začíná stoupat lesem zchladilo naši touhu vystoupat za úžasnými výhledy varování, že v lese výše znemožnil průchod polom způsobený větrnou smrští. Vstup zakázán. Inu což, obrátili jsme se zklamáni s tím, že budeme muset přeci jen využít auta, abychom se dostali na Roháče z jiné strany. O půl kilometru zpět jsme varovali jiné, slovenské, turisty míří tou samou trasou. Dostalo se nám odpovědi, že "to bude iba pár stromou popadaných...". A tak jsme se rozhodli překonat polom i my. O pár popadaných stromů však opravdu nešlo. Zatímco naši Slovenští kolegové to vzdali, my jsme díky mobilní mapě polom obešli, přelezli a podlezli a skončili pouze s natrženým batohem a odřenými kalhoty. Z toho plyne - narazíte-li na Slovensku na polom, opravdu nejde jen o pár popadaných stromů a raději si jím nezkoušejte klestit cestu.

Polom již je dávno pryč, takže vás již stezka povede mytínou a následně krásným lesem přecházejícím v typické vysokohorské keře. Ty se později promění jen v traviny a holou skálu. Cedulky s nadmořskou výškou vás pravidelně informují o vašem postupu, zpočátku trochu deprimují, když si uvědomíte, že před (nebo spíš nad) sebou máte ještě třeba 700 výškových metrů.

Roháče #2 - Roháčský vodopád a Roháčské plesa

Další z míst, která nejde v Roháčích vynechat jsou Roháčský vodopád a také nádherná Roháčská plesa. A protože Roháčský vodopád leží na trase k plesům, je ideální výlet k oběma těmto místům spojit. Jako výchozí místo jsme zvolili parkoviště Pod Spálenou, kde můžete nechat auto celý den za pár Euro.

Pro ty z vás, kteří alespoň občas vyrazí někam po svých, nebude tato trasa nijak zvlášť náročná - převýšení tady sice je, ale nijak dramatické a pouze jednou (směrem k plesům). Proto si možná budete chtít trasu prodloužit. Naším záměrem bylo pokračovat do Smutného sedla a odtud na vrcholy Hrubá kopa a Baníkov (jedny z hlavních lákadel Roháčů). Vzhledem k času a horšícímu se počasí jsme se však ve Smutném sedle rozhodli jít zpět. Takto je trasa v pohodě zvládnutelná a výstup do Smutného sedla stojí za to, i když se pak kus cesty k rozcestí ve Smutné dolině vracíte stejnou stezkou.

Roháče #3 - Volovec

Myslím, že po odpočinkovém dni je čas na další tůru na vrcholy Roháčů. Tentokráte zavítáme na Volovec, jeden z nejdostupnějších vrcholů těchto hor. Ani ne tak výškou - Volovec již má krásných 2063 m, jako spíše stezkou, která na něj vede. Nemusíte na ní překonávat žádné řetězy a je vhodná i pro ty, kteří mají strach z výšek a pro které by přechod např. Ostrého Roháče nemusel dopadnout vůbec dobře. Mimochodem - v Roháčích zahyne každoročně několik lidí právě pádem při přechodu exponovaných míst - nejčastěji Ostrého Roháče či Hrubé kopy. Na Volovci se však bát nemusíte, jste-li alespoň trochu zvyklí chodit. Je ideální i pro výlet s dětmi.

Jako výchozí bod opět volíme parkoviště Pod Spálenou, můžete samozřejmě vycházet i od sousední Zverovky. Z parkoviště se zelenou stezkou napojíme na červenou turistickou značku, která nás po asfaltové cestě dovede až k Ťatliakově chatě - tu už známe z výletu k Roháčským plesům.

Z Rákoně se k vám zřejmě přidají i polští turisté - v této části stezka vede po Slovensko/Polské hranici. Na Volovec to již není daleko - čeká na vás krásný rozhled jednak na Roháče a jejich vrcholy, ale také centrální část Tater.

Volovec je skvělým místem na doplnění energie - u nás nesmí skoro nikdy chybět makovec... Budete-li mít ještě dostatek času a chuť, doporučuji sejít do Jamnického sedla a k Jamnickým plesům. Můžete se pokusit zdolat i Ostrý Roháč - buďte si, ale jisti, že na to máte dost sil. Jde o poměrně nebezpečný výstup a rozhodně není vhodný pro ty z vás, kteří trpíte závratí. Ovšem jinak jde o skvělý, lehce adrenalinový zážitek.

Zde bych ještě zdůraznil důležitost dobrého obutí - i když na Volovec vystoupáte i v "teniskách", vaše nohy vám za to vděčné nebudou (hlavně cestou dolů). Na přechod Ostrého Roháče a jiných exponovaných vrcholů bych určitě nevolil jiné boty, než takové, které poskytnou vaší noze dostatečnou oporu a perfektně drží na skalnatém povrchu. Tedy nejlépe kvalitní a prošlápnuté (!) pohorky :).

Jak už to tak v létě bývá, je třeba obrnit se trpělivostí při parkování a taky čekání na samotný vstup. Oravský hrad je hojně navštěvovaný a jeho brány se během hlavní turistické sezony během dne téměř nezavřou.

Odměnou budiž prohlídka opravdu rozsáhlého komplexu hradu doplněného početnými expozicemi. V létě je prohlídka oživena také dobově oblečenými zpěváčky a bardy.

On i samotný Oravský Podzámok stojí za prohlédnutí a to ani nemluvím o nádherném okolí. Orava je prostě krásná. Nehcte se zlákat třeba jako my polorozpadlým leč krásným kostelíkem nad vesnicí a užijte si nadherný západ slunce!